Rozhovor Haló novin s europoslancem Vladimírem Remkem, prvním československým kosmonautem
Spojuje nás myšlenka cesty do vesmíru
Česká republika bude v následujícím týdnu hostit více než padesátku mužů a žen, kteří měli možnost vidět naší zemi z vesmíru.
Jako jediný československý kosmonaut se tak dostanete do role hostitele . Co pro Vás osobně blížící se 22. kongres, který se uskuteční tentokrát v Praze, ale i dalších českých a moravských městech, znamená?
Patřím k zakládajícím členům Mezinárodní asociace účastníků kosmických letů (ASE), a o to víc mě mrzelo, že v Československu a následně ani v České republice či na Slovensku se dosud kongres neuskutečnil, i když už byl ve všech okolních zemích. Osobně jsem tedy nesmírně rád, že se nám konečně podařilo kongres přinést do Prahy a do ČR. Myslím si, že jde opravdu o jedinečnou událost, protože tolik kosmonautů a astronautů tady nikdy nebylo a určitě dlouho zase nebude. Je to zároveň příležitost ukázat lidem, že komunita kosmonautů a astronautů je nesmírně různorodá. Patří sem lidé z různých zemí, s nejrůznějšími zkušenostmi, kteří se ke kosmonautice dostali různým způsobem a v různé době. Přesto je myšlenka letu do vesmíru dokáže spojovat, stejně jako celou řadu jiných, kteří do vesmíru sice neletěli, ale na realizaci těchto programů spolupracovali. Takže osobně to, že se nám podařilo uspořádat kongres v ČR, cítím jako určitou splátku dluhu.
Má skutečnost, že jsme hostitelskou zemí kongresu, nějaký konkrétní význam pro ČR?
Nejen já, ale i další lidé a instituce, které nás podporují, jsme přesvědčeni, že ano. Myslím tím všechny, kteří se u nás kosmonautikou zabývají, ať už jde o lidi z oficiálních struktur nebo ze soukromého sektoru. Koneckonců to je vidět i na tom, že jsme dostali velmi silnou podporu privátního sektoru, který na kongres přispěl sponzorskými příspěvky. Konkrétní přínos kongresu vidím zejména v tom, že kosmonauti se dostanou mezi občany, přičemž velký důraz klademe na mládež, a to jak na vysokých, tak i na středních, ale i základních školách. Široké spektrum občanů ČR tak bude mít příležitost komunikovat s lidmi, kterých je na této planetě pořád nesmírně málo. Praktický význam akce spočívá také v tom, že přispívá k podpoře vzdělanosti, k rozvoji hi-tec, ale především v tom, že motivuje mladé lidi ke studiu přírodních věd a vůbec k popularizaci kosmonautiky.
Můžete přiblížit hlavní témata, kterým se budou kosmonauti a astronauti věnovat?
Dlouho jsme uvažovali nad formulací motta kongresu, nakonec jsme se shodli na znění Vesmír: příležitost pro všechny . Tím máme na mysli nejen pro kosmické velmoci ale i pro menší země, různé ekonomiky a pro různé směry nejen vědecké ale i ekonomické činnosti.
Zatím jste jediným zástupcem Československé nyní České republiky, který měl možnost vzlétnout do vesmíru. V jakém horizontu vidíte možnost, že budete mít svého následovníka, a to i v souvislosti s nedávným požadavkem ministra zahraničí Jana Kohouta v USA o vyslání českého vědce do kosmu?
Nejspolehlivější cesta seriózního letu zástupce českého výzkumu je podle mě přes Evropskou kosmickou agenturu, jejímž členem je ČR vlastně teprve necelý rok. Tato organizace má kromě jiného také svůj tým lidí, kteří se připravují na kosmické lety. Vzhledem k tomu, že poslední výběr proběhl ještě předtím, než jsme se stali členy organizace a další výběrové kolo lze očekávat v průběhu několika let, tak nelze předpokládat, že by k výběru možného českého kandidáta došlo letos nebo příští rok, rozhodně je to záležitost na několik let. Iniciativu ministra Kohouta považuji samozřejmě za dobrou, protože zkusit se má všechno, ale zatím tuto možnost nevidím reálně.
Velkou výzvou nadále zůstává Mars. Troufnete si odhadnout, kdy nastane den D?
Neumím předpovídat a rozhodně nechci spekulovat. Je to nádherný a zcela určitě postupný cíl lidstva, protože pomocí kosmonautiky lze řešit řadu problémů. Osobně jsem přesvědčen, že lidstvo, pokud zachová nezbytnou míru rozumu a sebereflexe, bude v budoucnosti expandovat i jinam. Jak to všechno bude probíhat si ale dnes můžeme jenom představovat. Myslím si, že Mars je výborný postupný cíl, jednou na něm lidé určitě přistanou a vrátí se bezpečně na zem. Technicky je tento cíl zvládnutelný už v současné době, ale je tu otázka jeho nesmírné ekonomické náročnosti a samozřejmě také návratnosti financí. Rád bych se toho dožil, ale předpokládám, že větší naději mají lidé poněkud mladší než já.
Vraťme se ale zpět k reálnějším tématům. Jaké vidíte šance na umístění centra řízení pro GALILEO v ČR po vstupu naší země do Evropské kosmické agentury?
Dokud nepadlo definitivní stanovisko, které by pro nás znamenalo odmítnutí, tak naděje pořád je. Předpokládám, že odpovídající lidé na tom pořád pracují, protože to je otázka exekutivy. A i když do této záležitosti nechci zatahovat politiku, domnívám se, že způsoby jakými se řešily problémy na naší domácí politické scéně, k naší autoritě v mezinárodním společenství určitě nepřispívají. Ale opakuji, dokud není definitivně rozhodnuto, tak naděje pořád je. Pochopitelně se budu v jistém smyslu snažit za tuto věc lobovat nadále i já, například jako právě jmenovaný člen interinstitucionální skupiny pro projekt Galileo v EP.
V minulosti bylo Československo uznávaným partnerem v programu Interkosmos. Je podle Vás možné do budoucna opět počítat s českou účastí na ruském programu výzkumu kosmu?
Představitelé ruského kosmického odvětví úzce spolupracují s Evropskou kosmickou agenturou. V podstatě by se tak dalo říct, že spolupráce s ruskou kosmonautikou neskončila, i když samozřejmě není taková, jako v dobách Interkosmu. Je na jiné bázi, jinak organizovaná, ale existuje. Myslím si, že kosmonautika je mezinárodní projekt, tak bychom se této spolupráci neměli vyhýbat, protože tam jsou nesmírné zkušenosti a obrovský potenciál.
3. října 2009, Jana DUBNIČKOVÁ
